Zobrazují se příspěvky se štítkem5 hvězdiček. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkem5 hvězdiček. Zobrazit všechny příspěvky

středa 28. prosince 2011

Bohyně v domácnosti (recenze)

Autor: Sophie Kinsella
Nakladatel: BB art
Rok vydání: 2007
Vazba: pevná

Anotace:
Samanta je šikovná londýnská právnička. Pracuje od rána do večera, nemá žádný soukromý život a zajímá se pouze o to, jak se stát ve své firmě společníkem. Baví ji práce pod tlakem a napětí. Dokud jednoho dne… neudělá chybu. Tak velkou, že ji stojí kariéru. Najednou se jí zhroutí svět. Samanta uteče z kanceláře, nastoupí do prvního vlaku, na nějž narazí, a najednou se ocitne na naprosto neznámém místě. Zazvoní u velkého a krásného domu, aby si vyprosila prášek na bolení hlavy, ale tam si ji spletou s hospodyní, která má u nich nastoupit. Vůbec netuší, že zaměstnali právničku s IQ 158 a s diplomem s Cambridge – a Samanta nemá zase ani zdání, jak se peče v troubě. Dochází k řetězci katastrof. Samanta bojuje s pračkou, s žehlicím prknem i s vařením. Ale třeba není tak nešikovná, jak se původně domnívala. Nezvládne to nakonec s něčí pomocí? A nepřijdou její zaměstnavatelé na to, koho u sebe mají? Dostihne tu Samantu její předchozí život? A pokud ano…, bude se chtít k němu vrátit? A co, milé dámy, láska…?


Samanta je mladá, úspěšná právnička. Pracuje pro firmu, která je jednou z nejlepších v oboru. Ráda pracuje pod tlakem a pojmy jako vaření, žehlení, praní a tak dále prakticky nezná. S rodinou se vídá minimálně. Když slaví své narozeniny, tak se ani nikdo z její rodiny neobtěžuje přijít do restaurace a popřát jí. Ale co, přece se tím nebude trápit.
Jednou, ale udělá v práci fatální chybu. Takovou, která bude firmu stát 50 milionů liber, docela pěkná sumička. Samanta se zhroutí a odchází z firmy, ještě než se o tom někdo dozví. Je tak vynervovaná, že odmítá brát telefony a když se dostane až na nádraží, tak nasedne do vlaku a jede neznámo kam.

Při jejím "výletě" jí hrozně rozbolí hlava a tak se rozhodne zazvonit v jednom domě a požádat majitele o něco na bolest. Samantu si, ale spletou s hospodiní a ještě ke všemu se diví, že mluví perfektně anglicky :). Samanta jim to chce nejdřív rozmluvit, ale pak si řekne proč by to na jedno dopoledne neměla zkusit. Jenže jedno dopoledne se pořádně protáhna. Jenomže bude Samanta opravdu jako hospodyně šťastná? A co problém v její firmě? A vůbec, co její osobní život?

Samantě je myslím 29 a myslí si jaký skvělý život nevede. Od nějakých 7 let snad nezažila minutu, kdy by neměla naplánovaný nějaký program. Tak je vycepovaná. Po nástupu do práce má život rozdělený do 6-ti minutových intervalů. Navíc nemá ani volné víkendy. Pracuje prostě 7 dní v týdnu a často i do noci. To se všechno, ale změní, když začne pracovat jako hospodyně. V novém zaměstnání má Samanto dokonce volné víkendy a chudák holka ani nejdřív neví co o nich bude dělat ;).

Bohyně v domácnosti je psaná v ich formě a vypravěčkou je Samanta. Knížka je napsaná čtivě a snad nikde se při čtení nenudíte. Při čtení se nasmějete (a to dle mého mínění docela často), vyskytují se zde i smutnější pasáže, ale těch je fakt mimimálně. Abych nezapoměla. Najde se tu i zaláskovaná linie :).

O téhle autorce bych vůbec neslyšela, kdyby nebylo Judit, která na svém blogu zveřejnila recenzi na jinou knížku od Kinselly. Po přečtení recenze jsem si řekla, že by Kinsella nemusela být vůbec špatná autorka a tak jsem se rozhodla pro přečtení nějakého jejího díla. A s klidným srdcem můžu prohlásit, že nelituju.

 Pokud si to dobře pamatuju, tak jsem si nevšimla ani nějakých překlepů (nebo jsem si jich aspoň nevšimla ;)).

Těm kdo ještě nečetl, tak vřele doporučuji. Já se určitě chystám i na další díla od Kinselly!!

hodnocení:



zdroj obrázků: http://weheartit.com/

pondělí 7. listopadu 2011

Krkavčí brána

Autor: Anthony Horowitz
Série: Síla Pětice
Díl: první
Nakladatel: BB art
Rok vydání: 2007
Vazba: pevná

Anotace:
Autor knih o Alexu Riderovi přichází s prvním dílem zcela nové série Síla Pětice plné děsivých nadpřirozených dobrodružství… Vždycky věděl, že je jiný. Nejdřív byly sny. Pak přišla smrt… Když se Matt Freeman dostane do potíží s policií, pošlou ho do pěstounské rodiny v Yorkshiru. Zanedlouho získá dojem, že s jeho opatrovnicí není něco v pořádku – stejně jako s celou vesnicí. Potom se Matt dozví o Starých a začne chápat, v čem je jiný než ostatní. Ale nikdo mu nevěří; nikdo mu nedokáže pomoct. Neexistují důkazy. Nemá to logiku. Je tu pouze Brána.


Mattovi je čtrnáct let, rodiče mu zemřeli když mu bylo osm, teď žije u své tedy, kterou nenávidí a ona to samé cítí k němu. Jeho nejlepším a i jediným kamarádem je Kelvin, který je asi o tři roky starší než Matt. Nebýt Kelvina byl by Matt sám.
Jednou se Kelvin s Mattem vydají vykrást skladiště, o kterém Kelvin tvrdí, že není skoro vůbec chráněné. Jenže to je omyl a  když Matta chytne hlídač Kelvin zazmatkuje a hlídače bodne. Po dopadení dostává Matt na vybranou, buď dětský domov pro problematickou mládež, nebo se může zůčastnit nového projektu, který se týká pěstounské péče. Matt si vybírá tento program.

Jeho pěstounkou se stává paní Deverillová a odváží ho na zapadlou farmu, která se jmenuje Včelín. Matt zjišťuje, že paní Deverillová a i všichni obyvatelé přilehlé vesnice nejsou úplně normální. Něco se s nimi děje, ale co? A zjistí to Matt včas?

Matt byl do smrti svých rodičů bezproblémové dítě. Po jejich smrti se musel přestěhovat k nevlastní sestře své matky a od té doby to jde s ním z kopce. Hlavně, když se potom zpřáhl s Kelvinem. Matt má také jakési schopnosti, o kterých nejdříve víme jen povrchně, ale později se dozvídáme čím dál víc.

Krkavčí brána je vyprávěna ve třetí osobě. Hlavním hrdinou je Matt, ale když je potřeba je kniha vyprávěna i z pohledu jiných postav, většinou je to, ale opravdu jen z pohledu Matta. Jazyk knihy je spisovný, který se krásně čte a krásně plyne.

Od samého začátku knížky víme, že se něco děje, ale nevíme přesně co, postupně to všechno zjišťujeme. Krkavčí brána je tajuplná knížka, která se čte skoro sama.

Na obalu knížky jsem se dozvěděla, že Horowitz píše i pro anglický seriál Vraždy v Midsomeru. A jestli někdo tento seriál zná, tak bych řekla, že knížka je laděná v podobném duchu, v takovém tom tajuplném, kde nevíme co na nás kde vyskočí ;). Rozhodně se už těšim na čtení dalších dílů :).

hodnocení:
 



zdroj obrázků: weheartit

neděle 30. října 2011

Když se pes směje

Autor: Juraj Šebesta
Nakladatel: Cooboo
Rok vydání: 2011
Vazba: brožovaná

Anotace:
Tomáš je kluk z bratislavského sídliště, zrovna mu bylo patnáct, kapesné je směšně malé, holkám ve třídě vyrostla prsa, otec a matka prudí. Prostě těžký život.
Za slupkou drsňáka, který pro sprosté slovo nebo nějakou jízlivost nejde daleko, je ale pořád jen poctivým a hodným klukem, který si chce užívat života, randit, jezdit na kole, chatovat s kámošema a mít kolem sebe lidi, které má rád. Někdy se i tohle zdá jako příliš velká očekávání…


Vypravěčem je Tomáš, patnáctiletý kluk žijící v Bratislavě. Kniha začíná prologem, kde se postupně přes Googleerth dostáváme až k Tomášovi. Když se pes směje nemá vyloženě kapitoly, ale je rozdělena na určité "tématické" celky, tyto celky mají své názvy (jako Paula, Helenka, Babička, Žofka), konec obstarává epilog.

Tomáš nám vypráví o své rozvětvené rodině (a že je to někdy síla), o kamarádech a svých láskách a o svém psovi Žofce. Bylo by těžké se v knize orientovat, protože Tomáš pro aktéry v knize asi milion různých přezdívek, ale to naštěstí je vyřešeno tím, že na deskách knihy jsou vypsány všechny postavy a u nich jsou napsané i různé jejich přezdívky.

Musím říct, že Když se pes směje je fakt nářez. Knihu jsem přečetla během dvou dnů, protože se nedalo přestat se čtením. Někdy jsem se u ní řehtala i nahlas, prostě jsem se nedokázala ovládnout. Některé scény rozhodně stojí za to, například ta, kde je Tomáš s přítelkyní v kině a stane se mu nepříjemná nehoda. Opravdu fakt nářez.

Na téhle knížce se mi líbí naprosto všechno. Přes Tomášova psa, křížence Žofku po vztahy s rodinou až po vztahy k holkám.
Jazyk v knížce je místy dost hovorový, ale mužu upřímně říct, že mě to vůbec nevadilo Nespisovná slovu jsou použita úměrně, nijak násilně.

Těm kdo mají rádi humor a chtějí si při čtení odpočinou od různých nadpřirozených a zaláskovaných tématik vřele doporučuje tuto knihu.


hodnocení:

zdroj obrázků: weheartit


středa 12. října 2011

Poslední píseň

Autor: Nicholas Sparks
Nakladatel: Ikar
Rok vydání: 2010
Vazba: pevná

Anotace:
Život vzpurné sedmnáctileté Ronnie se obrátí vzhůru nohama, když musí odjet na letní prázdniny za svým otcem do ospalého městečka u moře. Na městské pouti se Ronnie seznámí s výstřední dívkou Blaze, která by mohla být skvělou kamarádkou nebýt jejího násilnického kluka Marcuse, a potká pohledného Willa. Ronnie ho považuje za hloupého frajírka, ale brzy bude muset svůj názor změnit. Ostatně o těchhle prázdninách na ni čeká krom velké první lásky i mnohem větší a osudovější překvapení. Na konci léta bude Ronnie dospělejší, moudřejší, o trochu smutnější a – zamilovaná.


Ronnie se svým bratrem Jonahem mají strávit prázdiny se svým otcem, kterého se Ronnie snažila poslední tři roky ignorovat, protože je na něj naštvaná, že opustil rodinu. Ronnie se rozhodne, že ho bude naprosto ignorovat. Také je rozhodnuta, že už nikdy nebude hrát na piano, ke kterému ji právě přivedl její otec.

Po příjezdu do městečka, kde otec bydlí se vydává na pouť a prochází se po pláži, kde se hraje plážový voleybal. Ronnie hru pozoruje a všimne si dvou hezkých kluků, ale říká si, že to nejsou její typy. Co čert nechtěl jeden do ní náhodou strčí a polije jí tričko. Po vysvětlení, že se jí nic nestalo odchází. Když se snaží tričko vyčistit strčí do ní zase někdo. Ten někdo je Blaze.

Ronnie se s Blaze spřátelí. Jenomže k Blaze patří ještě Marcus a dva "týpci", kteří se Ronnie moc nezamlouvají a navíc má z Marcuse strach. Během pobytu se také seznamuje s Willem, s klukem, který ji polil.
Jak na konec tyto prázdniny skončí? Sblíží se Ronnie s tátou? A co Blaze, Will a Marcus?

Poslední píseň není nějaké kdoví jaké dílo, ale musím říct, že se mi tato kniha moc líbila. Najde se v ní všechno, ať už humor nebo také silné momenty. Je to prostě takové dívčí čtení, které chytne a nepustí.

Podle této knihy snad také vznikl film, ale ten jsem neviděla. Nějak se nemůžu přenést, že Ronnie hrála Miley Cyrus, nějak jí mám spojenom s přiblblou Hannou Montanou a k Ronnie mi moc nesedne.

hodnocení:
 


zdroj obrázků: weheartit